Měníme osnovy

Proč je podle vás důležité, aby děti ve škole získávaly kromě znalostí, také dovednosti v oblasti komunikace? 

My nevíme, zda učivo, které předáváme žákům, bude relevantní za deset, třicet let. Co ale bude relevantní určitě, tak právě všechny měkké dovednosti okolo toho. V průběhu života se opakovaně dostáváme do situací, kdy se opět stáváme žáky. Často jsou ty situace nekomfortní a nutí nás získávat nové znalosti, adaptovat se na nové prostředí. A právě kompetence, mezi kterými je ta komunikační velmi důležitá, dětem pomohou osvojovat si nové znalosti.

Jak byste popsal komunikační kompetenci? Co si pod ní máme představit? 

Komunikační kompetence se skládá ze tří hlavních složek. První je znalost vyjadřovacích prostředků, tedy slovíček a gramatiky. Druhou složkou je znalost reálií a zdvořilostních norem – například kdy tykat a vykat. Třetí, a neméně důležitá složka, je schopnost použít jazyk v konkrétní situaci, tedy pragmatická složka. Jde o to, jak jazyk funguje v reálném světě a jak s ním dosáhnout konkrétních cílů.

Vy učíte cizí jazyky, kde je komunikace už nyní nedílnou součástí hodiny, jak ale zařadit výuku komunikačních dovedností i do dalších předmětů?

Opět se dostáváme k těm třem složkám komunikační kompetence. Je potřeba znát jazyk, ve kterém mluvíme. Například umět pojmenovat věci na mapě v zeměpise, pojmenovat různé procesy v přírodovědě. Ale zároveň žáci musí umět pojmy a znalosti předat dále svým spolužákům. Ale také umět naslouchat druhým a doptávat se, aby si vzájemně co nejlépe porozuměli. Je důležité, aby žáci měli možnost mluvit. Ve skupinách mezi sebou, samostatně prezentovat, vysvětlovat.

Jak by měla vypadat výuka, kde děti budou mít možnost “více mluvit”?

Chtěl bych se vyhnout hlášce méně výkladu, více diskuze. Je to výbušné téma. Ale za mě je opravdu cílem, aby se učitelé více věnovali diskuzi. Ať se studenti musí spolu bavit, vysvětlovat druhému. Spousta učitelů už to dělá nyní.

Z mezinárodních srovnávacích testů vyplývá, že v České republice zaostáváme v porozumění, ať už textu nebo výkladu. Co s tím učitelé mohou udělat?

Umění porozumět jde podle mě ruku v ruce s dalšími dovednostmi. Musíme děti nechat mnohem více prezentovat a diskutovat mezi sebou. Aby se uměly doptávat. Umění prezentace je další z věcí, se kterými trochu bojujeme. Vidím to, když studenti přichází na vysokou školu, že často nejsou schopni prezentovat znalosti, už vůbec ne své úspěchy. 

Na co v českých školách narážíme jako na největší překážku?

Je spousta učitelů, škola, která se snaží zapojit žáky do výuky. Nechtěl bych, aby to vyznělo tak, že frontální výuka (výklad učitele) je špatná, určitě má v některých předmětech své místo, ale nemůže to být jediný přístup. A rozhodně není pravda, že by to byl nejrozšířenější model ve školách. Ale vidím příležitost, že by se žáci mohli zapojovat do výuky ještě více.

Jaké máte vy jako učitel oblíbené aktivity, jak rozvíjet kompetenční dovednosti?

Já osobně mám rád prezentace a skupinovou práci. Spousta mých studentů mě za to často nenávidí. Je to způsob výuky, na který si studenti musí zvyknout. Jsem velkým fanouškem skupinových aktivit, ale přiznávám, že mohu být ovlivněn tím, že učím cizí jazyky. Tam je to samozřejmě nutnost, aby žáci měli co nejvíce prostoru mluvit, ale jsem přesvědčený, že je potřeba to přenést i do dalších předmětů. Je to občas skok do nejistoty, ale je to něco, co si jako učitelé musíme osvojit a věřit tomu.

Máte nějaké doporučení, jak rodiče mohou rozvíjet komunikační dovednosti u svých dětí?

Rodiče by měli podporovat vícejazyčnost a všude kolem sebe hledat příležitosti k používání jazyků. Například číst nápisy v cizích jazycích nebo povzbuzovat děti k používání těch několika slovíček, která znají z jiných jazyků. Jazyky jsou všude kolem nás a je důležité je aktivně používat.

Kdo je David Ryška

David Ryška působí jako lektor na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové a zároveň jako doktorský student na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na obou místech se věnuje přípravě budoucích učitelů anglického jazyka. Mezi jeho odborné aktivity patří didaktika cizích jazyků, zejména témata spojená s komunikací ve třídě či jazykovým testováním.

Jak vypadá výuka komunikační kompetence v praxi? Přečtěte si rozhovor s paní učitelkou Barvínkovou.