Měníme osnovy

Považujete zavedení kompetencí do výuky za důležité? 

Rozvíjení kompetencí považuji za zásadní, protože chceme děti připravit na život ve stále složitějším a rychle se měnícím světě. K tomu, aby byly připraveny, budou potřebovat více než znalosti. V rámci osmi klíčových kompetencí budou rozvíjet své schopnosti a dovednosti jako je spolupráce, přebírání zodpovědnosti, budou se učit překonávat neúspěch, řešit problémy, posilovat svůj vlastní charakter, vyrovnávat se s předvídatelnými i nepředvídatelnými změnami a také aktivně přispívat k udržitelné a spravedlivější společnosti.

Pro budoucnost považuji za důležité, abychom také sdíleli společné hodnoty jako je sdílené poznání, respekt k planetě, podpora udržitelných technologií a snaha o důstojný život pro všechny. Tyto nově formulované hodnotové orientace pro vzdělávání v ČR vycházejí z Nové společenské smlouvy o vzdělávání UNESCO, která inspirovala i mě osobně. 

Jako externí pracovnice jsem spolupracovala na revizích RVP ZV ve skupině klíčových kompetencí.  Vážím si toho. Zvlášť bych chtěla ocenit garantku skupiny Mgr. et Mgr. Michaelu Spurnou, Ph.D. V týmu pracovali lidé s velkým nasazením. Všem nám záleželo na budoucnosti vzdělávání dětí. Průběh prací byl občas komplikovaný, ale z výsledku práce mám radost. Mám naději, že se revidovaný RVP ZV bude dařit úspěšně zavádět do škol. 

Jak funguje vaše spolupráce se školami? 

Jako Katechetické a pedagogické centrum nabízíme didakticky zpracované programy, které plně respektují RVP ZV a jejichž obsah se týká křesťanství a náboženství. Tyto programy rozvíjejí především kompetence kulturní, osobnostní a sociální a kompetenci k občanství a udržitelnosti. Ačkoliv je kulturní kompetence v RVP ZV nově zařazena, některé z našich dříve zpracovaných programů ji již rozvíjejí.  

Naším cílem je vytvářet porozumění křesťanství jako součásti kultury evropského civilizačního okruhu. Programy jsou pečlivě připravené. Pro starší žáky jsou postavené na citlivě vedených diskuzích a interakcích. Diskuze vedeme s využitím metody Filosofie pro děti, kterou oceňuji proto, že rozvíjí nejen kritické, ale i kreativní a angažované myšlení. V diskuzích pracujeme i s hodnotovou a emoční dimenzí žáků.   

Jaké konkrétní programy nabízíte? Co žákům i pedagogům přinášejí? 

Jsme vzdělávací institucí akreditovaná MŠMT ČR v systému DVPP. Naše spolupráce se školami má dva pilíře. První cestou je vzdělávání pedagogů, kteří si ze seminářů odnesou didakticky zpracované programy a mohou je využívat ve své výuce.  Druhou cestou je školení lektorů, kteří mohou vyjíždět do škol v našem regionu (Moravskoslezský kraj) a v přítomnosti pedagogů realizovat programy přímo ve výuce. Realizaci těchto programů nabízíme školám zdarma. 

Největší zájem je o naše programy Poselství křesťanských Vánoc a Poselství křesťanských Velikonoc. K těmto tématům nabízíme celkem 18 programů. Během devíti let školní docházky se žáci mohou každý rok setkat s těmito tématy z různých úhlů pohledu. Dále máme v nabídce programy k tématu Bible, křesťanství a další. 

Jak se to vztahuje ke kulturní kompetenci? 

Zavedení kulturní kompetence do RVP ZV považuji za důležité, protože pomáhá rozvíjet porozumění vlastním kulturním kořenům i porozumění mezi různými kulturami. Rozvoj kulturní kompetence umožní dětem lépe porozumět různým hodnotám, názorům a způsobům chování. Díky tomu budou připraveni na komunikaci a spolupráci s lidmi z odlišných kulturních prostředí.

Zkusím uvést příklad rozvoje kulturní kompetence prostřednictvím našeho programu Velikonoce ve výtvarnému umění. Po společném úvodu pracují žáci ve skupinách s díly velkých mistrů, jako je mistr Třeboňského oltáře, P. P. Rubens nebo Rembrant van Rijn. Společně pak přemýšlíme, jaký vztah mají zobrazené události k jejich životu. Například mohou prostřednictvím barev vyjádřit své chápání těžkých a nadějných událostí ve svém životě. V reflexi pak pozorujeme nejen rozvoj kulturní kompetence, ale také kompetence osobnostní a sociální.  

Jaká je zpětná vazba na vaši práci? 

Máme pozitivní zpětnou vazbu od žáku i od učitelů, a právě to nám dává smysl v naší práci. Naším cílem je představovat křesťanství v jeho původním významu, nezkresleně, a to nejen v době kolem Vánoc a Velikonoc.  

Můžete uvést nějaký další konkrétní příklad týkající se kulturní kompetence? 

Dalším příkladem může být projekt s názvem Kostel v naší obci. V roce 2012 se připravovala implementace průřezového tématu Výchova ve vztahu ke kulturně historickému dědictví. Bylo mi tehdy líto, že kostely, které jsou často nejstarší kulturní památkou v obci, jsou představovány pouze jako historické budovy. Pomíjelo se to, co se v kostelích děje – křty, svatby nebo poslední rozloučení se zesnulými. Proto jsem připravila projekt ‚‚Kostel v naší obci‘‘. Cílem bylo nejen seznámit žáky s kostelem jako s historickou budovou, ale také umožnit pochopit jeho význam pro křesťany a pro lidi, kteří se v něm i dnes scházejí. Dalším cílem bylo, aby žáci zakusili kostel jako místo pro ztišení a mohli si k němu vytvořit svůj vlastní vztah. 

To je hezký projekt. Jaké pocity ve vás vyvolal? 

Bylo pro mě důležité vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém si každý žák a žákyně může vytvořit svůj postoj ke kostelu, a to s respektem k vyznání každého z nich. V úvodu projektu, ještě před příchodem do kostela, jsou žáci krátce uvedeni do toho, co se v kostele odehrává, a že do něj může přijít každý jako host. Před samotným vstupem do kostela se zaměřujeme především na aktivity, které objasňují historické souvislosti vzniku kostela. Následně se soustředíme na vstup do prostoru, kde můžeme zažít ticho, které v dnešní době není až tak běžné. Vnímáme, jaké pocity to v nás vyvolává – zda je nám v tichu kostela příjemně nebo nikoliv. V závislosti na tom, co interiér kostela nabízí, mohou žáci objevovat prvky uměleckých slohů, o kterých se učili. Na závěr vždy zařazujeme reflexi. Žáci dostanou prostor vyslovit nebo napsat, co jim program přinesl, jaký význam měl pro jejich osobní život. Z výpovědí žáků a z pozitivních zpětných vazeb máme radost. Důležité pro nás je, aby žáci udělali s kostelem a s tím, co se v něm děje, osobní zkušenost a tuto zkušenost reflektovali – ne pouze sbírali informace.  

Zde jsou některé vzkazy žáků základní školy a studentek střední školy, které napsali na závěr projektu. Měli napsat svůj vzkaz lidem, kteří se v kostele scházejí:

Přeju, ať jste šťastní, máte dostatek zdraví a štěstí, kde to jen půjde. Ať neztratíte svou víru, protože už věřících lidí moc není. Moc se mi tady líbilo, máte hezký kostel.

Chtěla bych Vám za všechny poděkovat za krásnou návštěvu kostela. Dále bych chtěla, aby se Vám zde líbilo stejně jako mně.

Přeji lidem, kteří pravidelně navštěvují kostel a modlí se, aby nalezli pokoj v duši a získali šťastný život s vírou. Bylo mi tady hezky. Někdy je příjemné ztišit se a poslouchat – vnímat ticho.

Chápu, proč tu chodíte. Je tu klid a člověk může přemýšlet. Pro mě je uklidňující hudba a pro vás mír kostela,

Vůbec se nedivím, že lidé chodí do našeho kostela, třeba i nevěřící. Kostel je velmi pěkný a stojí za to, se na něho podívat. Choďte do kostela i nadále.

Je možné takový projekt propojit do více ‚‚běžných věcí‘‘, které žáci znají? 

Ano, v rámci projektu propojujeme předměty. V metodice k projektu najdete například námět na využití matematických znalostí. Vzpomínám si, jak studentky byly překvapené, když na pracovním listu našly úkol vypočítat výšku věže kostela s pomocí podobností trojúhelníků.